Historie konzumace hmyzu od pravěku do současnosti
Co je to entomofágie?
Konzumace hmyzu, tedy odborně entomofágie, vychází ze dvou slov z řečtiny. A to „éntomon“, tedy hmyz, a „phagein“, tedy jíst. V českém slovníku však toto slovo zatím nenajdete!
Zajímavostí také je, že některé etnické skupiny speciální slovo pro konzumaci hmyzu vůbec nemají. A to z toho důvodu, že je hmyz součástí jejich potravy již od pradávna. Proto jej nerozlišují od jiných potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283
Entomofágie by se nám Evropanům mohla zdát jako něco naprosto nového a nevídaného. K tomu navádí i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, které bylo vydáno 1. 1. 2018. Toto nařízení se týkalo tzv. potravin nového typu, kam zařadilo i hmyz.
Co to jsou potraviny nového typu?
Potravina nového typu je taková potravina, která nebyla běžně na území ČR konzumována před 15. 5. 1997. A tam tedy spadá i hmyz! Příkladem dalších takových potravin je palmový cukr nebo chia semínka. Více a podrobněji se o legislativě konzumace hmyzu dočtete v našem článku zde.
Hmyz jako součást běžné stravy
Člověk, jakožto všežravec, se od začátku svého vývoje živil hmyzem. Díky vědeckým důkazům, víme, že byl běžně konzumován již v pravěku. Zkamenělé exkrementy z jeskyní hory Ozark prokázaly konzumaci mravenců, vší a různých hmyzích larev. Konzumaci také dokazují kresby na stěnách jeskyní. Například v jeskyni Altamira blízko města Santander. Zde můžeme vidět výjevy jako je sběr hnízd divokých včel. Pravěcí lidé tedy kromě medu pravděpodobně jedli také larvy a kukly včel.
Ovšem konzumace hmyzu s pračlověkem nevymizela! Další důkazy jsou v čínské provincii Shanixi. Zde byly nalezeny kokony bource morušového s dírami. Ty nasvědčují tomu, že lidé je otevírali a vyjídali z nich kukly. Dále se o ní můžeme dočíst v různých biblických textech, protože byla spojena s náboženstvím. Příkladem je kniha Levitikus. Zde jsou dochované zmínky o konzumaci cvrčků, kobylek, sarančat a dalších.
V Mexiku a severní Americe nalezneme důkazy sahající až do dob 2,5 milionu let do minulosti!
Nejstarší písemné zmínky o konzumaci hmyzu v Evropě najdeme ze starého Řecka a Říma.
Zde byla poprvé písemně zmíněna Aristotelem v jeho díle Historia animalium, kde popisoval cikády nebo larvy tesaříka obrovského jako delikatesu. Hmyz byl velmi ceněným zdrojem potravy. Dokonce Řečtí antropologové dokládají zmínky, že zde byly cikády servírovány na honosných banketech.
Římané svůj gurmánský zážitek dotáhli ještě tak daleko, že cikádám záměrně servírovali mouku a víno, aby je tak co nejlépe vykrmili před konzumací.
Bourec morušový byl oblíbený v 16. století v Itálii mezi německými vojáky, kteří si jej opékali nad ohněm. V 17. století v Německu vedly v popularitě kobylky.
A jak to bylo u nás?
Dokonce ani u nás v ČR nebyla konzumace hmyzu ničím výjimečným! Důkazem je toho recept na polévku z chroustů a to v první oficiální kuchařce z dvacátých let minulého století.
Postupné upadání entomofágie. Hmyz se stává nežádoucím!
Avšak s postupným vývojem zemědělství, lidé zjistili, že hmyz je také škůdce. Přišli s různými prostředky, pomocí kterých se jej zbavovali. Příkladem jsou dnešní chemické pesticidy.
Také s větší znalostí přenosu bakterií a nemocí se hmyz stal nežádoucím v našich domácnostech. Dokonce bychom mohli říct, že je často považován za něco, co nepatří do „lidského světa“. Je třeba si však uvědomit, že hmyz není jen škůdcem. Bez hmyzu by rostliny nebyly opylovány, neměl by nás kdo „zbavovat“ hnoje a také by nikdo nestál na začátku potravinového řetězce.
I přesto na některých místech v Evropě konzumace hmyzu přetrvala dodnes
Příkladem současné konzumace hmyzu je tradiční sýr ze Sardínie, kde jsou do něj schválně nakladeny larvy much. Ty do sýru vypouští enzymy, které urychlují fermentaci sýru a dodávají mu specifickou chuť. Tento sýr je konzumován společně s larvami a je považován za naprostou delikatesu. Avšak legálně jej od roku 1962 na Sardínii neochutnáte.
Konzumace hmyzu tedy v Evropě částečně přetrvala dodnes. Ale je tak výjimečná, že téměř vymizela. Jinak tomu není ani v západní Americe.
Hmyz jako potrava „chudých“
Dalším důvodem úpadku entomofágie může být kolektivní evropská a západoamerická představa o hmyzu jako potravině pro rozvojové země. Tedy pro země, které nemají dostatek jiné potravy. Jisté ale je, že je taková představa mylná, protože do dnešní doby je hmyz konzumován ve většině částí světa a je velmi často považován za delikatesu. Na světě existuje více jak 2000 druhů jedlého hmyzu!
Možná o tom nevíte, ale …
Zhruba 0,5 kg hmyzu za rok sníme nevědomky. A to hlavně v ovoci, marmeládách, zelenině, mouce, tedy i v pečivu, v karmínovém barvivu, které se používaná v potravinářství, nebo ve spánku.
Hmyz představuje obrovský potenciál v různých oblastech života.
A nejenom potenciál, dnes je běžně využíván ve farmacii (mateří kašička, včelí jed), v lékařství (chitin), v kosmetickém a oděvním průmyslu (hedvábí). S hmyzem se ale také potkáte běžně v našich potravinách a to ve formě barviva. Příkladem je Nopálovec karmínový, který dodává potravinám karmínovou barvu. A samozřejmě teď už také jako potravina sama o sobě nebo krmení pro domácí a chovná zvířata.
Dlouhá cesta k návratu
Již od roku 1975 se začalo o hmyzu znovu hovořit. To zejména na vědecké a universitní úrovni. V americkém státě Montana se dokonce na jedné z universit od roku 1989 pořádá tzv. Hmyzí banket. Toho se každý rok účastní více jak 800 lidí.
Velký pokrok nastal po zveřejnění vědecké studie Organizace spojených národů „Insect for food and feed“, která prohlásila konzumaci hmyzu za zdravější a mnohonásobně udržitelnější konzumace živočišné bílkoviny.
V roce 2014 se v Holandsku uspořádala první mezinárodní konference „Insect to feed the world“, která představuje začátek profesionálního hmyzího průmyslu. Druhá konference proběhla v roce 2018 v Číně a od té doby se konzumace hmyzu stává vyhledávaným tématem různých světových médií.
A zde už se dostáváme na začátek našeho článku a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 z 1. 1. 2018. Podrobnější informace o této cestě a procesu se dozvíte v našem článku Legislativní proces aneb jak se moučný červ stal v EU legálním. A toho jsme využili i my a "na svět přivedli" naše Křupavé červíky!
Tak co? Je hmyz opravdu „nová“ potravina? Posuďte sami! :) A nezapomeňte se podívat na náš eshop, kde se můžete přesvědčit o delikátnosti hmyzu sami. Naše červy vínem nekrmíme, tak jako staří Římané, ovšem to na jejich lahodnosti nic nemění!