Pohled na evropské moderní hmyzí farmaření

Jak se chová hmyz v Evropě? Jeho chov spadá pod legislativu EU. Jelikož je kvalifikován jako hospodářské zvíře, vztahuje se na něho chov většina norem pro chov hospodářských zvířat. A protože je používán v potravinářství a krmivářství, vztahují se na něj také potravinářské a krmivářské normy. 

Krmivo = alfa omega úspěchu chovu

Chovatelé hmyzu využívají schopností larev hmyzu přeměnit nevyužité materiály na vysoce kvalitní proteiny, lipidy a hnojivo. Spojení "nevyužité materiály" zní možná v tomto duchu trochu zvláštně! V současné chvíli se bavíme spíše o nespotřebovaných zbytkách potravin (ovoce, zelenina), které však v žádném případě nesmí být shnilé, atp. Nebo o slupkách z brambor, banánů, které už nejsou lidmi konzumovatelné. Ovšem jako nespotřebovaný materiál můžeme označit i plast (konkrétně polyethylen a polystyren), se kterým švédská firma Norbite krmí zavíječe voskového. Firma tak testuje možnost zbavování planety plastu, který zavíječ voskový přemění na proteiny, tuky a exkrementy, které jde dále využít jako hnojivo. Více se o firmě Norbite a jejím výzkumu můžete dozvědět v našem článku. Zatím se však neděste! Krmení plastem, ani druh hmyzu (zavíječ voskový), zatím není dovoleno. Tedy není dovoleno uvádět zavíječe voskového na trh s potravinami a není také dovoleno krmit hmyz plastem, pokud je určen pro lidskou konzumaci a krmivo pro zvířata. 

Naopak! Potrava hmyzu je pečlivě sledována a kontrolována. Musí být v souladu s normami pro krmiva zvířat. Potrava hmyzu se nazývá substrát a musí pocházet od registrovaných provozovatelů, kteří dodržují dietní požadavky chovaných druhů hmyzu a také fázi jejich životního cyklu. Jak substrát připravit, je věda! O tom by vám své mohl říct náš dodavatel moučných červů pan Papoušek. Správně sestavená potrava se rovná úspěch chovu! A také konkurenční výhoda chovatelů hmyzu! 

Zbytky krmiva jako součást hmyzího hnojiva

Po dokončení cyklu larev hmyzu se přebytková potrava použije jako hnojivo pro zemědělskou půdu, které je pro půdu velmi prospěšné, a navíc to podporuje cirkulární ekonomiku a tzv. „zero waste“ chov (samozřejmě jistě není tento přístup ještě aplikován na všech hmyzích farmách, ovšem je to vidina toho, jak by v budoucnu měl chov hmyzu vypadat). Podrobnější informace o hmyzím hnojivu si můžete přečíst v našem článku na webu.

Nožky v suchu a teplíčku! 

Pokud si hmyzí farmu představujete jako louku plnou kobylek, tak to jistě nevypadá! :) Na rozdíl od volně žijícího hmyzu, je hmyz chovný uzavřen ve speciálních prostorách. Tak je zajištěn vysoký stupeň bezpečnosti pro celu populaci hmyzu a jsou zajištěny a udržovány optimální životní podmínky. Uzavřené prostory také brání hmyzu uniknout, což by mohlo mít katastrofální následky pro přírodu. A je zajištěno, že chovný hmyz nemá žádnou interakci s volně žijícím hmyzem, který by mohl být pro člověka nebezpečný. Volný hmyz z přírody tedy v žádném případě nekonzumujte!

Velmi důležité jsou mikroklimatické podmínky na farmě. Teplota, vlhkost a proudění vzduchu jsou pečlivě sledovány a v případě potřeby upravovány. Musí být také hlídána velikost hmyzí populace, aby nedošlo k jeho přemnožení. Správná velikost hmyzí populace se liší dle druhu hmyzu. Všechny tyto faktory jsou nezbytné, aby vývoj larev probíhal správně a byly zajištěny dobré životní podmínky. Přece jenom nesmíme zapomínat, že hmyz je hospodářské zvíře!

Kvalifikovaná pracovní síla

Hmyzí farmy samozřejmě nefungují jen tak sami osobě! Je na to zapotřebí profesionálně vysoce kvalifikovaný a vyškolený personál, který je specializovaný na bezpečnost potravin a monitoruje hmyz v průběhu celého jeho stadiálního vývoje.

Dodržování evropské legislativy

Použití hmyzu a jeho odvozených složek je schváleno na úrovní EU. Na národní úrovni musí příslušné orgány zajistit to, aby evropská legislativa byla správně uplatňována a dodržována (implementována do vnitrostátních norem). Aby byla dodržována hmyzími farmami a následně zpracovateli hmyzu. Vše je ověřováno inspekcemi.

V závislosti na cílovém trhu, tedy zda se jedná o hmyz určený k lidské konzumaci nebo krmivo pro zvířata, musí výrobky na bázi hmyzu splňovat toxikologické a mikrobiologické požadavky. Tyto parametry jsou definovány evropskou legislativou a musí být respektovány, aby byla zaručena bezpečnost potravina krmiv uváděných na evropský trh.

Po celém světě je konzumováno více jak 2000 druhů hmyzu. V EU je pro lidskou spotřebo zatím určeno pouze 7 druhů, můžeme však v blízké budoucnosti očekávat, že i v EU přibude více druhů hmyzu, kterých si budeme moci pochutnat! A proč tedy nezačít s našimi Křupavými červíky?