Hmyz jako nutričně vyvážená potravina

Hmyz jako nutričně vyvážená potravina

Mnoho druhů hmyzu má obrovský produkční potenciál, a proto by hmyz mohl být jedním z řešení nedostatku potravin, ale také výživových problémů lidské populace. O obrovském nárůstu populace do roku 2050 a s tím spojenými problémy s dostatkem jídla se můžete více dočíst v našem článku Hmyz jako udržitelná potravina. Ale hmyz je nejenom udržitelnou potravinou, ale také nutričně vyváženou potravinou bohatou zejména na živočišný protein a zdravé tuky.

Nelze však všechen jedlý hmyz házet do jednoho pytle! 

Nutriční hodnoty se liší nejenom druh od druhu, ale dokonce záleží na jejich fázi životního cyklu (vajíčko, larva, dospělý jedinec). Dále také záleží na jejich chovu, tedy potravě, kterou přijímají (zelenina, ovoce, zrno, atd.), a prostředí, ve kterém jsou chováni.

Zajímavostí bude jistě srovnání nutričních hodnot běžných potravin s nutričními hodnotami různých druhů hmyzu níže v tabulce.


Tabulka nutričních hodnot různých druhů hmyzu v porovnání s běžnými potravinami.

Jak lze vidět, nejlépe si ve srovnání obstál moučný červ! U proteinů dosahuje dokonce vyšších hodnot, než je tomu u hovězího masa. Ze všech druhů hmyzu má také nejvyšší dosaženou hodnotu v tucích, oproti hovězímu masu se však jedná o ty „zdravé“ tuky.

Pojďme se podívat na jednotlivé nutriční hodnoty podrobněji.

Protein

Protein, pravděpodobně nejvíce rozebírané téma posledních let v potravinářském průmyslu. A proto dobrá zpráva je, že protein je hlavní výživovou složkou hmyzu! Jeho obsah se pohybuje okolo 20-80 % v sušině. To znamená, že některé druhy mají vyšší obsah proteinu než například vejce, rostlinná potrava, drůbež, a dokonce i hovězí maso!

Pokud bychom srovnali obsah proteinu různých druhů hmyzu s jinými potravinami živočišného původu, tak dojdeme k závěru, že moučný červ má srovnatelný obsah proteinů s hovězím roštěncem a hovězím bokem (64 % v sušině). Ale není protein jako protein!

Množství obsaženého proteinu není vše! Důležitá je i kvalita přijímaného proteinu. Protein obsažený v hmyzu dosahuje opravdu vysoké kvality a je mnohem lépe stravitelný pro lidský organismus, než protein ze sóji či jiných rostlinných náhražek masa. Je to díky obsahu jednotlivých aminokyselin.

Tuky

Většina z nás se zajímá o výši a druh přijímaných tuků. Tuk je totiž nejbohatší makronutrient v potravinách a dle obsahu mastných kyselin je dána jeho kvalita. A proto zde je další dobrá zpráva, že ten z hmyzu můžeme zařadit mezi „zdravé“ tuky, protože obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin. Ty jistě velmi dobře znáte. Jsou to například Omega 3, Omega 6 a Omega 9. Velmi často chybí zejména obyvatelům vnitrozemských rozvojových zemí, kterým chybí v jídelníčku ryby. Zařazení hmyzu do jejich stravy by tedy mohlo významně pomoci s tímto problémem.

Příklad můžeme opět uvést na moučném červu, který v sušině dosahuje hodnot 17 % tuku, což je srovnatelné s hovězí svíčkovou.

Minerální látky a vitamíny

Kolik z nás doplňuje mnoho minerálních látek a vitamínů prostřednictvím různých pilulek z lékárny? Pravděpodobně většina, protože dnešní potrava prostě není bohatá na tyto pro lidský organizmus potřebné látky. Někteří z vás teď namítnou, že aby je doplnili, museli by sníst hmyzu kila. Ano, hmyz nás jistě v tomto problému zcela nespasí, ovšem je velmi dobrým zdrojem minerálních látek a vitamínů.

Je to například železo, jehož nedostatek způsobuje chudokrevnost, která způsobuje únavu. Nejvíce železa obsahuje kukla bource morušového, až dalece po ní následují třeba vepřová játra. Dále je hmyz zdrojem vápníku, který přispívá k udržení dobrého stavu kostí a zubů. Tady je vítězem saranče stěhovavé, následované kuklami bource morušového. A daleko za nimi je například sója a špenát.

Hmyz je také zdrojem vitamínu B2 a B12, který se nachází pouze u potravin živočišného původu, a proto velmi často chybí vegetariánů a veganům! Vitamín B12 je velmi důležitý pro správnou funkci a tvorbu červených krvinek a nervových tkání. Dále také hmyz obsahuje vitamíny A, C, D, E a K.

Vláknina

Hmyz obsahuje vysoké množství vlákniny zvané chitin. Ten je zejména na vnější kostře hmyzu, tedy třeba na krovkách. Vláknina je pro lidský organismus důležitá, protože podporuje správnou funkci střev. Ovšem chitin je i alergen! Alergie se projevuje jako alergie na korýše a mořské plody. Případy alergie jsou však ojedinělé. Tuto skutečnost mají povinnost výrobci potravin s hmyzem psát na obaly produktů.

 

Tak šup šup do našeho eshopu, ať se o nutričních hodnotách, udržitelnosti, ale také lahodnosti našich Křupavých červíků přesvědčíte sami!