Srovnání hmyzího a rostlinného proteinu

Mnoho článků se zabývá porovnáváním hmyzího proteinu s masem. I u nás jste na toto téma mohli přečíst již několik článků. Ale jak si hmyzí protein, který se řadí mezi živočišný protein, stojí vůči tomu rostlinnému?

Rostlinný protein rostlinny_protein

Živočišný i rostlinný protein je tvořen kombinací aminokyselin. Abychom mohli považovat protein za „kompletní“, musí obsahovat dostatečné množství všech 9 nezbytných aminokyselin. Ty jsou důležité pro správné fungování metabolismu, zejména v souvislosti se stravováním pro sportovce. Zatímco živočišné proteiny jsou vždy kompletní, nemůžeme to stejné říct o všech rostlinných proteinech.

Nekompletní rostlinný protein

Většina luštěnin a obilovin je zdrojem neúplných proteinů, tzn. některé z nepostradatelných aminokyselin v nich chybí. Luštěniny, například čočka, mají relativně nízkou koncentraci 2 nepostradatelných aminokyselin. Na druhou stranu obiloviny obvykle obsahují dostačené množství pouze 8 nepostradatelných aminokyselin.

Kompletní rostlinný protein

Avšak některé rostlinné proteiny můžeme považovat za kompletní. Jedná se například o protein ze sóji, quinoe, hrachu, chia semínek a lněných semínek. V tomto článku tedy budeme porovnávat tyto kompletní zdroje rostlinného proteinu s hmyzím proteinem. Konkrétně tofu (které je ze sóji), quinou a cvrččí protein.

Tofu je vyrobené z nefermentovaného sójového tvarohu. Je jedním nejčastějším produktem ze sóji. Na trhu dnes můžeme najít různé druhy a variace tofu (měkké, uzené, sladké). Quinoa je pseudoobilovina (vypadá jako obilovina, ale ve skutečnosti je to semínko a neobsahuje tedy lepek) pocházející z Jižní Ameriky. V posledních letech jste jistě zaznamenali její obrovskou popularitu.

Pojďme na souboj!

Obsah proteinu

Porovnáváme tři odlišné zdroje kompletního proteinu. Cvrččí protein (prášek/moučka z cvrčků) obsahuje mnohem vyšší podíl proteinu (60 %) v porovnání s tofu a quinoou (cca 5 %). Cvrččí prášek tedy obsahuje 10x vyšší podíl proteinu než tofu a quinoa při stejném konzumovaném množství! Což je jistě zajímavý pohled z nutričního hlediska a množství konzumovaného jídla.

Přirozený protein cvrcci_protein

Vedlejší produkty rostlinných proteinů se široce využívají ke zlepšení nutričních hodnot některých potravin, například energetických tyčinek. Jistě jste slyšeli o sójovém, konopném či rýžovém proteinovém izolátu. Používají se k navýšení podílu proteinu v potravinách. Na první pohled by se potraviny s obsahem izolátu mohly zdát „přirozené“, protože obsahují pouze rostlinné proteiny. Je však důležité říct, že k izolaci a extrakci proteinu z jeho zdroje je nezbytné provést transformační proces.

Zde je velmi zjednodušený proces toho, jak se získává sójový izolát. K získání sójového izolátu je zapotřebí oddělit protein od ostatních složek sójového bobu. Nejprve je extrahován olej drcením sójových bobů pomocí válců s potravinářských rozpouštědlem, tím se vytvoří vločky. Ty se pak ohřejí, aby se z nich odstranilo rozpouštědlo. Nakonec se odtučněné vločky rozemelou na moučku a vytvoří se sójový izolát. Finální produkt obsahuje cca 90 % proteinu a je široce používán v potravinářském průmyslu.

A tak tedy se z „přirozeného“ přírodního proteinu stává něco velmi nepřirozeného. Sója musí projít dlouhým procesem transformace. Na druhé straně cvrčci mají přirozeně vysoký obsah proteinu a lze je tedy přímo přidávat do různých potravin pro zvýšení obsahu proteinu bez nutnosti je jakkoliv transformovat. Proces jejich zpracování je velice jednoduchý. Sklizeň, odstranění nečistot, případně nožiček, pražení, a nakonec pomletí na moučku.

Etičnost, environmentální udržitelnost

Rostlinný protein i cvrččí protein můžeme, v porovnáním s proteinem z masa, označit za etické. Je však potřeba zmínit, že při pěstování rostlinných proteinů, mnoho zvířat zemře na poli při sklizni plodin nebo důsledkem užívání různých chemických prostředků. Také bychom tyto dva zdroje proteinu mohli označit za environmentálně udržitelné. Ale opět je potřeba se podívat, kolik vody musí být spotřebováno například na pěstování sóji. 

 

Pokud bychom tedy měli udělat nějaký zjednodušený závěr, mohli bychom to shrnout takto. Zatímco maso a hmyz jsou zdrojem kompletního proteinu, rostlinné proteiny často kompletní nejsou. Protein z masa nelze označit za etický, ani environmetálně udržitelný. Rostlinný protein lze označit za etický i envoronmentálně udržitelný, i když z přimhouřením obou očí. A proto protein z jedlého hmyzu v tomto souboji vyhrává ve všech třech bodech, tzn. je kompletním etickým a environmentálně udržitelným zdrojem proteinu. A tak mrkněte na náš e-shop, kde najdete velký výběr Lahodných cvrčků a Křupavých červíků!

 

 

 

 

 

WHY YOU SHOULD EAT INSECTS: CRICKET VS PLANT PROTEIN. Naak [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné z: https://www.naak.com/blogs/articles/insects-protein-vs-plant-protein