Otázky a odpovědi na nejzajímavější otázky posledních měsíců o firmě WormUP a konzumaci hmyzu.
Během doby fungování Worm UP jsme udělali nespočet rozhovorů a zodpověděli nejednu zajímavou otázku. A nebudeme lhát, některé nás i zaskočily! V tomto článku jsme vybraly ty nejzajímavější, které jsme v poslední době dostaly.
Jaký druh hmyzu zpracováváte a jak takový chov hmyzu vypadá?
WormUP zpracovává larvy Potemníka moučného, který se chová na farmě na Vysočině. Vzhledem k tomu, že hmyz je považován za „udržitelnou” potravinu, řekli jsme si, že do udržitelnosti patří i lokální chov a lokální výroba.
Lidé často bohužel přemýšlejí o způsobu chovu jedlého hmyzu jako o špinavém. Avšak opak je pravdou! Chov moučného červa je mnohem čistší než jakákoliv jiná živočišná výroba. Chová se v plastových přepravkách, kde je zasypán obilným šrotem. Čas od času je mu dodána čerstvá zelenina jako zdroj vody. Podle legislativy spadá hmyz do kategorie hospodářských zvířat. Z tohoto pohledu je hmyz nejčistěji chované i zpracovávané hospodářské zvíře. V zahraničí se zavádí automatizovaný chov, ale na to tu prozatím nejsou finanční prostředky.
Původně jsme chtěli začít s chovem hmyzu my sami, ale po zhruba roce zkoušení a jsme došli k názoru, že to zatím přenecháme na jiné a místo toho se budeme specializovat na to, co umíme nejlépe. Tedy výrobu potravin z hmyzu. Udělat skvělý produkt tím nejlepším možným způsobem i s ohledem na efektivitu.
Jaké mají larvy potemníka moučného nutriční vlastnosti a jak si v tomto ohledu vedou ve srovnání s populárními cvrčky?
Larvy potemníka moučného mají až 50 % proteinů, 30 % nenasycených mastných kyselin. Mají nejvyváženější poměr proteinů a tuků. Pro larvy jsme se rozhodli i z praktických důvodů. Do budoucna totiž plánujeme automatizovanou výrobu, pro kterou jsou vhodnější právě larvy potemníka. Lépe se zpracovávají a proti cvrčkům mají i méně chitinu, který může způsobovat alergie lidem s citlivostí na mořské plody. Cvrček je na tom výživově o něco lépe, ale hůř se s ním pracuje a má takovou pachuť
Jak ovlivní krmení červů jejich chuť?
Někde jsem slyšel, že kdybychom je krmili jahodami, tak by po nich chutnali. Ale já si nejsem jistý, jestli je to pravda. Naši červíci jsou krmeni obilným šrotem, kukuřicí, bramborami a mrkví a takhle chutnají skvěle. Spíše než s druhem krmení, řešíme jeho efektivitu výkrmu. Tuto chvíli potřebujeme o polovinu méně krmiva než před lety a tento trend bude ještě nějakou chvíli pokračovat. To je z ekologického pohledu velmi důležitá zpráva.
Dá se chuť Křupavých červíků k něčemu přirovnat?
Mě nejvíc sedí přirovnání k pražené kukuřici. Často je lidi přirovnávají k popcornu, oříškům, škvarkům nebo chipsům.
Vaříte si hmyz doma třeba k obědu? Je nějaký druh hmyzu, který byste sami nikdy nesnědli?
Červíků se najíme dost v práci, nebo na akcích, kde je dáváme ochutnat. Doma si na nich pochutnává hlavně naše dcera jako takový mls. A ženě doporučila výživová specialistka, aby je zařadila do svého dietního programu, takže si je dává na večeři do salátu :-)
Já bych asi snědl vše, co vidím, že jí někdo jiný. Ale šváb byl pro mě trochu výzva. Obavu mám i z ochutnání pavouka.
Lidé se velmi často staví k hmyzu odmítavě, ale musí pak být velmi zajímavé sledovat jejich reakce, když se odhodlají ochutnat. Nejdříve nedůvěra a pak obrovské překvapení z toho, jak jsou vlastně červíci dobří. Baví vás to?
Ti, co se odhodlají, si často vezmou jen jednoho červíka s kyselým výrazem na tváři. Pak přijde „aha moment“ a spořádají celou misku, pak si koupí pytlík a za chvíli přijdou pro další :-D
Ten prvotní odpor je daný i tím, že jsme pod vlivem společnosti. Někdo by si třeba rád dal, ale dělá scénky, protože v naší společnosti je jezení červů symbolem nechutnosti a bojí se, že bude odsouzen kolektivem.
Jsou odvážnější muži nebo ženy? A kdy myslíte, že si většina lidí na světě uvědomí, že tou eticky správnou cestou k proteinům je spíše něco z hmyzu než maso?
K našemu překvapení jsou mnohem odvážnější ženy. Přitom jsme Křupavé červíky původně vyvíjeli pro chlapy. My chlapy jsme většinou silní navenek, ale ženy mají sílu uvnitř a taky jsou zvědavější :-).
Většina lidí? To potrvá tak dvě tři generace. My jsme úplně na začátku, kdy dostaneme do úst lidí jen pár gramů hmyzu. I proto je pro nás klíčové dělat červíky tak dobré, jak jen to jde! Teprve nová generace, která se do doby jedlého hmyzu teď narodila, ho bude běžně zařazovat do jídelníčku. Lidské zvyklosti se mění velmi pomalu.
Jaké strategie používáte v marketingové komunikaci se zákazníky?
Obrovským benefitem Křupavých červíku je zábava a rozruch, který kolem nich vzniká. Logicky proto ukazujeme klasické situace z ochutnávání - nejdříve překvapení až zděšení, pak nadšení.
Dále komunikujeme hlavně benefity hmyzí stravy, tedy hmyz jako zdroj kvalitních bílkovin, zdravých tuků a potravina šetrná k přírodě. Dobře fungují reference zákazníků. Lidé si vůči potravinám z hmyzu musí vybudovat důvěru, která je křehká, proto jsme si už od začátku nastavili vysoké standardy ohledně kvality zpracování i výsledné chuti.
Jako nástroje komunikace využíváme zejména ty v online prostředí, tedy sociální sítě, online reklama, webové stránky. Hodně také využíváme influencer marketing a PR komunikaci. Když si zákazník může přečíst článek o Křupavých červících třeba v časopisu Glanc, kde je reportérka vychvaluje, předsudky opadnou snáz a má větší chuť je vyzkoušet taky. Influencer marketing pomáhá budovat důvěru vůči produktu. Nejlépe co do prodejů nám fungují gastro influenceři, kteří červíky kombinují s běžným jídlem. Na zvyšování povědomí a lámaní předsudků zase dobře fungují lifestyle influenceři.
Jak moc v marketingové komunikaci funguje argument environmentální udržitelnosti hmyzu? Myslíte, že je to pro vašeho obvyklého zákazníka důležitější než exotičnost konzumace hmyzu?
Enviromentální udržitelnost je obvykle až na třetím místě za výživovými hodnotami a odvahou ochutnat. Co si budeme říkat, lidi primárně myslí na sebe a tak nejdříve řeší zdraví svoje a pak zdraví planety.
Nebojíte se, že až odpadne exotičnost konzumace červů, ztratí se i něco z kouzla výjimečnosti WormUP pro influencery, ale především pro obyčejné spotřebitele. Je takový okamžik hrozbou nebo spíše okamžikem, kam se chcete dostat, když už se hmyz stane „normální“ potravinou?
Ano v této chvíli je pro nás “exotičnost” tím nejsilnějším důvodem pro první nákup. Ty druhé nákupy ale už jsou proto, že to lidem prostě děsně chutná :-). Takže já se nebojím toho, že by se to lidem okoukalo, naopak.
Navíc si nikdo neuvědomuje, jak moc široký má hmyz záběr. Jen potemníka moučného můžeme připravit v podobě Křupavých červíků, osmahnuté, namleté třeba do hmyzího párku, do paštiky, v podobě steaku, jako prášek do koktejlu a mohl bych pokračovat dál. Každý hmyz má navíc trochu odlišnou chuť a složení, takže máme neuvěřitelně mnoho možností, co jde z hmyzu vyrábět. Berte to tak, že stejně jako můžete z prasete udělat stovky různých výrobků, stejně tak to je i u hmyzu.
Za WormUP Libor a Eva Sloupenští.