Je to součást naší evoluce. Hmyz byl a je lidskou potravou.
V poslední době jsme se setkali s řadou skupin na sociálních sítích, které hlásají, že konzumace hmyzu je nebezpečná a je součástí plánu mocnářů na vymýcení lidstva … Nechtěli jsme toto téma nechat bez odezvy a rozhodli jsme se znovu připomenout, že hmyz jsme konzumovali mnohem dříve než maso ze savců, ptáků nebo třeba ryb.
Tak jak to tedy bylo? Jedli jsme hmyz nebo ne?
Pro vědce je velmi náročné najít přímé důkazy konzumace hmyzu z pravěku. Je to proto, že na rozdíl od kostí, obsahy žaludků pralidí je v podstatě nemožné najít. Když se nad tím ale zamyslíme, bez obsahů žaludků pralidí si nemůžeme být ani stoprocentně jistí, že jsme konzumovali řadu jiných věcí. Zoufat ale nemusíme! Vědci shromáždili řadu dalších důkazů, které konzumaci hmyzu podporují a 99 % paleoantropologů si je tak konzumací hmyzu jistých. To tvrdí také významná antropoložka Julie Lesnik, která napsala knihu Edible Insect and Human Evolution.
To, proč je také velmi náročné najít přímé důkazy, je problém způsobu konzumace hmyzu. A to tedy, že většina druhů hmyzu se konzumuje celá. V některých případech se našly exoskelety hmyzu z místě archeologických nalezišť. Ale je pak velmi náročné říct, zda hmyz (nebo jiné zvíře) zemřel přirozeně, nebo se stal večeří pračlověka.
Konzumaci hmyzu jsme obkoukali
Konzumaci hmyzu jsme se s největší pravděpodobností naučili od jiných zvířat. A to jejich pozorováním a zjišťováním, co je jedlý hmyz. To alespoň tvrdí profesor entomologie Gene De Foliart z Wisconsin-Madison univerzity. Stejně tak řekl, „Konzumace hmyzu je jistě stará tradice“. Hmyz, jako termiti, poskytoval pralidem potřebné proteiny dlouho předtím, než se stali zdatnými lovci.
Důkazy najdeme i v naší nejbližší evoluční rodině
Pokud se podíváme do naší evoluční rodiny, zjistíme, že dodnes je velká část potravy primátů tvořena hmyzem. A to ať se bavíme o malém lemurovi nebo o obří gorile! Konkrétně mají například rádi termity, mravence, včely, vosy, motýly, můry nebo sarančata a cvrčky. Hmyz je pro primáty snadnou kořistí a to zejména v určitých stádiích svého vývoje, kdy se hmyz vyskytuje v houfech (fáze housenek, atd.). Pro primáty, stejně jako pro nás, jsou zdrojem kvalitních proteinů, tuků a mikroživin.
Jestliže tedy naši nejbližší evoluční příbuzní a miliony lidí po celém světě dnes hmyz běžně konzumují, je to důvod se domnívat, že pralidé to dělali také!
Kostěné nástroje jako rýpadla do termitišť
V jihoafrických nalezištích bylo objeveno více než sto podobně vypadajících kostěných nástrojů, které kromě jiných aktivit, s největší pravděpodobností sloužili k hledání a kopání termitišť. Tyto nástroje patřili našim prapředkům, Australopiték robustní, kteří žili před jedním až dvěma miliony let.
Stravování termity by také mohlo vysvětlit záhadný vzorec v kostech fosilií Australopitéků. Dle poměru uhlíku nacházející se v jejich kostech to znamená, že jejich strava byla přibližně ze 40 % složena z trávy nebo zvířat, které se živí rostlinami. A jelikož se zdá velmi nepravděpodobné, že australopitekové snědli tolik trávy a neexistuje žádný důkaz o tom, že by se živili savci, jsou termiti pravděpodobným vysvětlením.
A jak to bylo dál?
Pokud se podíváme na trochu bližší historii, tak zde už písemné důkazy o konzumaci hmyzu jsou. Můžeme se to dočíst z řady historických pramenů. Již staří Římané a Řekové si hodovali na larvách brouků krmených moukou a vínem, jak zmiňuje ve své knize římský učenec z prvního století Plinius a autor knihy Historia Naturalis.
Ve čtvrtém století píše o ideální době sbírání cikád známý řecký filosof a vědec Aristoteles. Starý zákon nabádal křesťany a židy ke konzumaci brouků a kobylek. Na kobylkách a medu prý přežil svatý Jan Křtitel, když žil v poušti. V 19. století major Howar Egan pozoroval indiány v Nevadě, kteří místo bizonů lovili cvrčky. Dělali to tak, že vykopali pasti, které zakryli slámou. Do pastí pak nahnali cvrčky, které zaživa zapálili. Následně byli opečení cvrčci odneseni do tábora, kde se z nich vyrobila mouka na chleba. Tedy mouka s obsahem vysokého procenta proteinu.
A konzumace přetrvala v Africe, Asii a Latinské Americe dodnes! Pouze z Evropy a Severní Ameriky vymizela. Jedním z důvodů je to, že se hmyz začal považovat za škůdce, protože likvidoval pěstované plodiny. Lidé začali investovat do chovu dobytka a hmyz se stal nepřítelem. Naštěstí se již konzumace hmyzu pomalu, ale jistě vrací i k nám!
I kdybyste nevěřili, že konzumace hmyzu je naší součástí již od pravěku, jednoznačné důkazy z bližší (přesto velmi dávné) historie existují. Pokud je tedy konzumace hmyzu plánem mocnářů na vymýcení lidstva a brali bychom, že začal již za starého Říma a Řecka, tak buď nevyšel anebo je to hodně dlouhodobý plán! A když to nevyšlo doteď, není třeba se obávat!
Proto se mrněte k nám na eshop a pochutnejte si na našich Křupavých červících!
BRIDGET, Alex. How Scientists Know Our Human Ancestors Ate Insects. Discover [online]. 2019 [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.discovermagazine.com/planet-earth/how-scientists-know-our-human-ancestors-ate-insects
GYNUP, Sharon. For Most People, Eating Bugs Is Only Natural. National Geographic [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.nationalgeographic.com/culture/article/eating-bugs-cultural-cuisine